Větší část svého života kouřím a konečně jsem se rozhodla, že s tím přestanu.
Trvalo mi 18 let, než jsem k tomuto rozhodnutí došla. Teď už jen zbývá to dokázat. A já vím, že to dokážu. Jsem připravená. Mám rozmyšlené důvody.
V posledních mnoha letech jsem denně vykouřila kolem 20 cigaret. Pokud byla nějaká akce s kamarády na které se mohlo kouřit, vykouřila jsem samozřejmě větší množství.
Mnohokrát jsem od nekuřáků musela poslouchat jak je to nezdravé, jak to smrdí, jak to není pěkné, jak to nemám zapotřebí… Vždy jsem si při tom připadala jako úplný idiot, nebo spíš, že si ti nekuřáci musí o mně myslet že jsem idiot, když mi říkají takhle zjevné věci. Ale přestat prostě není tak snadné. A tím, že budete kuřákovi stále opakovat jak je to jeho kouření hnusné, ho jenom naštvete a nic jiného.
Pokud jste nekuřák, tak si prosím pamatujte jedno: Neštvěte zbytečně kuřáky tím, že jim budete do nekonečna opakovat jak je to kouření špatné! Jenom je tím vytočíte. Můžete si to dovolit pouze v případě, že vás o to kuřák sám požádá. Jindy prosím ne!
Znám pár lidí kteří se dokázali zlozvyku kouření zbavit, a určitě to nebylo díky řečem nekuřáků :), mezi hlavní z nich patří moje babička a hlavně moje mamča. Ta to dokázala ze dne na den, když jí lékaři sdělili nepříjemnou novinu. Obě a mnoho dalších se dokázali té hloupé závislosti zbavit, tak proč bych nemohla i já, když mám tolik dobrých a závažných důvodů? Vím, že to zvládnu. Musím.
DEN #0
V 15:45 jsem měla svou (zatím) poslední cigaretu. Do poslední chvíle jsem si nebyla jistá jestli tou poslední opravdu bude. A vlastně ani teď si nejsem jistá.
Chci přestat kouřit, ale pořád ještě nevím, jestli prostě přestanu tak, že zahodím cigarety a už nikdy si nezapálím, nebo jestli si prostě dám jednu dvě cigarety za den a i ty po pár dnech odbourám. Opravdu nevím.
Výbornou věcí, a opravdu báječným motivačním nástrojem, je pro mě aplikace QuitNow. Je pravda, že ta mě zatím drží asi nejvíc za tou hranicí, abych si hned nezapálila.
Další obrovskou motivací je, že jsme se s přítelem shodli, že chceme mít děti, a zároveň oba chceme aby to bylo až ve chvíli kdy budu nekuřák.
Teď je večer a mám opravdu velikou chuť na cigaretu. Jako vážně. Velikou chuť.
Obrovskou.
Od mé poslední cigarety uběhlo 7 hodin. Byla jsem v práci, pak volit, pak jsem pracovala na blogu a e-shopu, brzy snad už půjdu spát, a opravdu nejradši bych se teď zastavila, sedla si se sklenkou piva v kuchyni, a prostě si zapálila na pohodu.
Možná to udělám, možná ne.
Opravdu chci přestat kouřit, jen prostě nejsem rozhodnutá jaký postup zvolím.
Nakonec jsem si zapálila.
Zajímavé bylo, že jsem si tak dvakrát potáhla a začala se mi motat hlava. Vůbec mi nebylo dobře. Potáhla jsem si tak čtyřikrát pětkrát a cigaretu típla. I když jsem si zapálila, mám ze sebe radost. Vypadá to, že síla autosugesce, kdy si opakuji, že jsem nekuřák a cigarety mi nechutnají, funguje náramně.
Prosím, drže mi palce.
PS: Pokud se chcete přidat nebo poradit nebo prostě něco sdělit, můžete tak udělat v komentářích, Facebooku, Twitteru…
PPS: Postupně se zde budu svěřovat jak mi to dál jde, sdílet zkušenosti co při odvykání funguje, a jak to vlastně celé probíhá…
